Nikdy nemusíme ztrácet naději, protože nikdy nemůžeme být nazvratně zničení.

Moje prázdniny [5. a 6. týden]

Včera v 11:17 | Kačka |  Diary
Neskutečné, uběhlo dalších 14 dní, další dva týdny prázdnin za mnou a já se můžu už vážně jen opakovat jak neskutečně rychle ten čas utíká.. Opravdu, opravdu rychle.
Celých těchto 14 dní měli naši dovolenou a tak jsem si řekla, že s nimi taky zůstanu doma a do práce jsem šla jen dva dny. Většinou jsme jen tak lenošili nebo něco opravovali na anšem domečku, většinou na půdě, protože konečně, ale opravdu už konečně se dostáváme k mému snu vlatního pokoje v podkroví :)
Předminulou středu jsme byli i na výletě, o kterém jsem psala. O víkendu v sobotu jsme měli menší rodinou sešlost (ano, opět:D), protože taťka měl narozeniny. Tak jsme měli doma opět celé příbuzenstvo. V neděli jsem se vydala se sestrou a jejím přítelem do Brna. Konkrétně do Ikey a panebože, takových lidí kolik tam bylo, no hrůza a děs. Byli jsme rádi, že jsme sehnali co jsme chtěli a rychle pryč. Potom jsme jeli do Campusu, kde jsem si koupila dvě trička a mikinu - tu jsem si rovnou zamilovala♥.
Další týden se toho opět moc nedělo, byla jsem jeden den za kamarádkou popovídat si. Jinak jsem většinou lenošila a užívala si čas s našema.
V pátek měli dva kamarádi oslavu 18, na kterou jsem byla pozvaná. A tak jsme s kamarádkou vyrazily, zrvu to bylo divné, měli tam spolužáky ze střední, které my neznáme a ani jsme se nějak neseznámili, bylo to opravdu zvláštní. Ale potom jsme se začaly bavit s více lidma a kamarády ze základky a nakonec jsme si to docela užily:) Největší (asi) šok? jsem měla když jsme si povídali s bývalým a tak nějak začali řešit, proč jsme se rozešli, no přemýšlela jsem pak nad ním hodně dlouho. (A možná vyjde nějaký článek?)
V sobotu jsem odjížděla s babičkou a dědem na Vysočinu na prodloužený víkend. Babička chtěla někam, kde rostou houby a my s dědem relaxovat a tak jsme to spojili a jeli na místo, kam jsem jako malá jezdila rok co rok. Ale o tom bude příští článek :)
Jak si užíváte prázdniny vy? Taky vám ten čas tak letí? :)
Superthumb adventure chocolate
 

Oslavujeme 3 roky [13. 8. 2017]

Neděle v 7:32 | Kačka |  Diary
Ahh ano, neuvěřitelné tři roky! Mám z toho radost, utekly tři neskutečné roky a můj blog stále funguje (i když poslední rok spíše přežívá, než aby žil). Mohla bych spočítat všechny články od začátku roku pomalu na všech prstech co mám a bohatě by mi stačily. To je mi líto, nevěnuji se blogu tolik, ale.. Nu, už mě zkrátka přešla ta potřeba do detailu vám popisovat každý den - což znamená každý den vydat článek. Momentálně s vydáváním přes prázdniny jsem celkem spokojená, i když by to mohla být o fous lepší a já bych byla nejspokojenější.
I tak mám neskutečnou radost jak tento blog ještě funguje, protože tři roky jsou zatraceně dlouhá doba!!! Je tu kus mě, jsou tu tři roky mého života, který s vámi za tu dobu sdílím. Ráda pročítám staré články, které mi již v dnešní době přijdou naprosto dětinské a moje tehdejší problémy zbytečné :) Ráda se vracím zpět, ohlížím se a vidím jaký jsem v čem udělala pokrok a jak jsem se za tu dobu změnila. Rok co rok je nějaké změna vidět, byť pro někoho třeba nepatrná :)
Ano, nedávno jsem měla nutkání z tohoto blogu utéct. Vlastně už v květnu jsem chtěla utéct odtud, jen z důvodu, že jsem dala adresu některým lidem. Teď jsem chtěla utéct, protože jsem chtěla začít jinak a lépe, ale opouští se to těžko. A vlastně, ani bych si ničím nepomohla :)
Chtěla bych říct DÍKY především VÁM ČTENÁŘŮM, kteří na blog zavítate pravidelně, i těm co se tu objeví třeba právě teď poprvé. Nikdy jsem netoužila mít populární blog, stačí mi takový, jaký mám. A jsem ráda, že jej mám! :)
Takže blogu VŠECHNO NEJLEPŠÍ K TVÝM 3 NAROZENINÁM!!, doufám, že se dožiješ ještě více let! A DÍKY VÁM ČTENÁŘŮM! Kteří mne podporujete a čtete moje kolikrát nesmyslné řeči :)

Zámek Žleby [9. 8. 2017]

10. srpna 2017 v 15:50 | Kačka |  Diary
Jako každý rok, i tento jsme se s našema vydali o dovolené na výlet. Nejezdíme nikam na týden či dva, naši na to prostě nejsou. A i když mi to na jednu stranu vadí, protože já bych za to dala cokoli, užívám si alespoňty výlety, alespoň v rámci možností.
Letos to bylo snad poprvé co jsme se vypravili v den kdy nebyl takový pařák a dokonce i malou spršku jsme schytali. Ale to bylo osvěžující. Vydali jsme se na zámek Žleby, který od nás není zase tak vzdálený a poté nedalekou přehradu Seč, kde naši byli o Velikonocích a chtěli mi to tam ukázat.
Když jsme ráno vyjeli o půl osmé, podle našeho plánu v sedm, zasekli jsme se hned ve vesnici vzdálené asi 15 km na prvním semaforu, než jsme na zámek dojeli, těch semaforu bylo tak 7, vážně, cestování teda strašné po té naší zemičce.
Vybírali jsme ze tří okruhů, já chtěla navštívit druhý, obsahoval komnaty hostů, zámeckou kuchyni, knihovnu, věž a sklepení, poté ještě něco, ale tohle mne zaujalo nejvíc, ale naši chtěli jít třetí, to byl zámek a jeho všechny hlavní komnaty všeobecně. A tak jsme šli třetí.
Zámek vypadal úchvatně. Ze začátku se mohlo i fotit a moje paměť telefonu dostala trochu zabrat. V úplných interiérech už se nesmělo, ale v momentě kdy jsme se dostali do knihovny, myslela jsem, že mě odsud nikdo nedostne. Panebože, tolik knih, velký, malý, strašně krásně zdobený a všechno možné. Hezčí knihovnu jsem snad nikde neviděla. Tak moc jsem litovala, že si ji nemůžu vyfotit!
Řekla bych, že zámek z venku nebo alespoň nádvoří většina z vás zná, jelikož se zde točilo několik pohádek. Nejkrásnější hádanka především, Kouzla králů, Tři bratři, veršovaná Šípková růženka, letos nová pohádka, která vyjde o vánocích Nejlepší přítel. A já jen stála a byla ohromená.
K zámku patří i anglický park a obora. Cesta k parku byla taky krásná a já udělala další fotky, které se mi neskutečně líbí. Park sám o sobě už mne tolik nenadchl, to už jsem viděla hezčí.
Obora byla celkem zaplněná, měli zde ukázku dravých ptáků a krmení bílých jelenů, které jsem přes ten dav neviděla. Jen dva malé cestou kolem obory. Přehrada byla sama o sobě uchvacující, jelikož taková místa se mi také líbí, prostě hráz a nehorázné množství vody.

 


5 rad, jak zvládnout stres!

6. srpna 2017 v 15:33 | Kačka |  Thoughts
Jelikož jsem docela stresový člověk, který prožívá a hrotí věci více než by opravdu měl, rozhodla jsem se napsat pár rad, které se mi osobně osvědčily. Věřte, že není nic lepšího než si říct, jak je vám fajn bez stresu a zbytečných myšlenek co se stane, když se zrovna tohle nepovede tak jak má!
1. Spánek a pitný režim
Nic nepomůže víc, než si lehnout do postele s myšlenkou, že věc doděláte zítra a raději se na to pořádně vyspíte. Nesmíte, ale před spaním nad danou věcí myslet! Protože tak se stresu nezbavíte. Prostě si lehněte do postele a vemte si nějakou knížku, která vám odpoutá mysl nebo si v duchu projděte, jak zítřejší den bude probíhat, co si uděláte k snídani nebo které kamarádce zavoláte na pokec.
Pravidelný a správně dlouhý spánek se správným pitným režimem!, který tolik všichni podceňují dodají tělu novou potřebnou energii.
2. Myslete na sebe
Není nic lepšího než si napustit vanu plnou pěny, zapálit si pár svíček, udělat si přítmí a jednoduše relaxovat. Můžete si dát pleťovou masku či využít čas pro úpravu nehtů. Nebo si vzít knihu, na kterou jste neměli takovou dobu čas. Půlhodinka teplé vany vám dodá spousty energie a zase tolik času nezabere.
3. Cvičte, pohybujte se
Krátká procházka s pejskem na čerstvém vzduchu vám zaručeně pročiští mysl a ještě si užijete přírodu kolem sebe. Protažení celého těla a uvolnění z křeče, které jsou také způsobeny stresem, se dá v poklidu zvládnout třeba doma v obýváku. Sportujte, běhejte, plavte, cvičte! Pohyb, který provádíte, a mysl, která se zaměřuje na správné pohyby, pomáhají k odbourání stresu.
4. Promluvte si
Pokud máte stres kvůli dlouhodobím přím s partnerem nebo je způsobem problémy v práci, promluvte si. Pokuste si s partnerem či kolegem v klidu promluvit a vyřešit tak pro vás stresovou situaci. Ve většině případech nejde o nic neřešitelného, jen vyhledejte vhodnou dobu pro rozhovor. Ale neodkládejte jej dlouho!
5. Neberte vše vážně a ptejte se co horšího se může stát?
Pokud budete za každé situace hned ve stresu kvůli naprostým maličkostem, ničeho tím nedocílíte. Naučte se některé maličkosti hodit za hlavu a mávnout nad nimi rukou, oni za to totiž většinou nestojí! A když ano? Zeptejte se co horšího se může stát? Ve škole čekáte těžkou písemku, ze které si už týden koušete nehty a děsíte sebe i okolí jak moc to neumíte! A co horšího než pětku můžete dostat? Tak se váš průměr vyšplhne na 2,5 na světě jsou (bohužel) i horší věci a jednu známku si můžete příště lehce opravit!
quote

Perfectly Perfect

3. srpna 2017 v 20:06 | Kačka |  Thoughts
Není to tak dávno co jsem přemýšlela, že s blogem skončím a není to ani tak dávno, co jsem přemýšlela, že bych skončila, ale s tímto, a založila si nový. Někdy bych prostě chtěla začít znovu, z mnoha důvodů, ale někdy je prostě těžké odejít. Obzvláště, když bude mít tento blog za pár dní 3 roky a to je ohromná doba, která se nedá jen tak zahodit. Možná někdy, i když poté to bude ještě větší doba a půjde to ještě hůř.
Každopádně, když jsem před pár dny opravdu přemýšlela nad založením nového blogu, začala jsem vytvářet design, se kterým bych byla konečně spokojená. A začala jsem psát i článek, kterým bych se uvedla. A poté další, které bych strašně ráda vydala, jen by to bylo strašně zamotané, vzhledem k tomu, co se poslední dobou nachází na tomto blogu. Začala bych tam prostě od začátku, až do dnešního dne.
Vzpomínala jsem. Hodně. I pár slz mi uteklo, ale s úsměvem na tváři, protože vlastně to jsou vzpomínky šťastné, i když bolí vzpomínat. Ale to je tak vždy.
Dnes mi při obědě na facebooku cinklo upozornění - vzpomínka na tříleté přátelství s kamarádem - a já se musela usmát nad tou ironií života, že vlastně přesně tímto by začalo moje vyprávění.
Vzpomínala jsem jak tohle všechno zase začalo, jak je to teď a všechno bylo najednou zase tak strašně zmatené a zvláštní. Nedávalo by to teď pro okolí smysl, ale mě ano. Já vím jaké to bylo a jaké je to teď, a že vlastně nechci aby to tak bylo. Jen..
Jen kdybych mohla začít psát a vysvětlit všechno od začátku, jen kdybych věděla jak, aby to pochopili i ti ostatní a jen kdybych k tomu měla odvahu. Tak moc chci! (A já to jednou i dokáži!)
Chtěla bych začít všechno od začátku. Jinak. Ale vlastně k čemu? Čím bych si tím pomohla, když minulost nezměním, nevrátím a jediné co mohu je ovlivnit přítomnost. Tak je lepší soustředit si na ní. A právě proto jsem nezaložila nový blog, kde bych sice měla možnost začít znovu a jinak, ale vše co chci a někde už tu i je napsané by se jen zbatečně opakovalo, ale ve skutečnosti bych to stejně nemohla změnit.
Zamotala jsem opět i sama sebe, do toho všeho okolo, ale už ne tolik, abych nebyla schopná si myšlenky roztřídit.
Výsledek obrázku pro perfectly perfect

Kam dál