Právě tehdy,kdy je holka potichu,chce říct nejvíce..

Životní cesty

17. března 2017 v 21:46 | Kačka |  Thoughts
Život má nevyzpytatelné cesty a někdy nám dává rány pod pás v momentě kdy je vůbec nečekáme. Jaká je na světě spravedlnost, když nám bere to nejdůležitější a cenné? Dívala jsem se na ty květiny růží a přemýšlela jestli je to opravdu takové. Jestli se potkáme s lidmi, o které jsme přišli.
Slzy mi tekly po tvářích a já přemýšlela kolik bolesti a stresu člověk vůbec snese. Během ani ne měsíce jsem byla na druhém pohřbu. Nikdy jsem ale nevěřila, že ti lidé opravdu zemřeli. Zvláštní o tom takto psát.
Za poslední dobu, od roku 2007 co tři roky jdu někomu z rodiny na pohřeb a letos již podruhé. Pro mě je to na druhou stranu po čase ale nevěřící. Pro mě ti lidé odešli a já věřím, že je ještě někdy uvidím. Věřím tomu, že pouze odjeli někam daleko od nás. Ale uvidím je někdy?
Měli bychom si uchovat především ty pěkné vzpomínky a chvíle, které jsme s danou osobou prožili, ale tyto momenty bolí, ať si to připustit chceme nebo ne. Ať je nám ta osoba vzdálená nebo je mezi námi to nejsilnější pouto, ve finále nás ten odchod zasáhne stejně. Rychle, nečekaně, bolestně, ale odezní po čase stejně tak.
Snažím se brát život pozitivně a přesto my přijde, že i na mých obyčejných 16 let, my pod nohy hodil tolik klacků, o které zakopávám, že to ani není možné. Ale také vím, že spoustu situací a těkžých situací mě v životě ještě čeká.
Stála jsem jako většina s hlavou sklopenou a nechala slzy téct po tvářích, ale po myšlenkách, které jsem poslala nejen té osobě, ale které jsem měla i sama k sobě, jsem zvedla hlavu hrdě vzhůru. A místo tichých přání do země jsem poslala jedno, všem co mi za poslední léta odešli, s malým úsměvem na tváři, nahoru.
Ať už člověk věří na co chce, že lidé jsou na nebi a shlíží na nás dolů, nebo že opravdu existuje nebe a peklo, nebo že se mění v ty hvězdy na nebi, nebo že neexistuje nic. Pro mě budou vždy nade mnou, shlížet dolů na nás, opatrovat a hlídat naše osudy.

Tenhle článek je míchanice všeho a všech pocitů, myšlenek. Možná vyjádření mého momentálního psychického stavu, sama nevím. Připadá mi, že už to nezvládám, už mě to opravdu "nebaví".
girl, grunge, and tumblr image lost, quote, and sad image love, heart, and plankton image
 

Plány na jarní prázdniny

11. března 2017 v 20:35 | Kačka |  Diary
I já už jsem se konečně dočkala jarních prázdnin. Přijde mi, že se všechno nějak moc táhne a přitom to utíká moc rychle. Doufám, že si alespoň o těch prázdninách trochu odpočinu, protože jsem stále unavená a nevím proč. Nic moc neplánuji, i když mi přijde, že ani nestihnu všechno co chci.

Na pondělí sice nic nemám, ale možná pojedu za kamarádem, protože nevím kdy bych se za ním dostala.
V úterý jdu do práce, ale na mezisměnu, což mě docela trochu štve. Protože jdu na 11 a to dopoledne nic nestihnu a končím o půl osmé, než se dostanu domů, tak je to tak na postel.
Ve středu asi pojedu s babičkou a dědem do Brna, ale to ještě nevím jistě a děda se chtěl jet se vykoupat, tak uvidíme.
Ve čtvrtek jedu s taťkem na výlet, protože má odpolední a dopoledne budeme spolu doma.
No a v pátek ještě nevím co bude. Ale chtěla jsem se některý den domluvit na něco s kamarádkou, už konečně! A doufám, že nám to vyjde! Protože si vždycky říkáme, domluvíme se, jo a ještě nic.
Takže na jednu stranu toho mám dost a i tak mi přijde, že to skoro nic není, ale jak se znám ani to všechno nestihnu :/

Poslední dobou mě trápí docela dost věcí, ale asi nad tím vším nějak moc přemýšlím. Chtěla bych ale opravdu na chvíli nějak vypnou, ale nevím přesně jak. Včera jsem po docela dlouhé době usínala v slzách, ale tak nějak to na mě všechno padá, ačkoli se mi to možná jenom zdá. V noci se kvůli zlým snům budím, není poslední dobou noc, kdy bych se minimálně jednou nevzbudila.

Doufám, že se v týdnu dostanu k nějakým těm článkům, chtěla jsem napsal něco ohledně toho našeho projektu Edison, co jsme měli ve škole. A taky mám pár článků rozepsaných a nějaké mě napadli, tak snad nějaké napíši a vydám :)
wonderland, grunge, and quote image rose, soft, and tumblr image nature, pink, and sky image

Vzpomínkový TAG

7. března 2017 v 9:28 | Kačka |  Tagy a challenges
Jelikož jsme o víkendu s našema uklízeli a našli nejen spousty fotek, které jsme prohlídli, ale i videí a samozřejmě plyšáků a hraček, u kterých jsme vzpomínali, rozhodla jsem se napsat vzpomínkový tag.
1. Ve kterém roce ses narodila?
To byl rok přesně 2000 :)
2. Máš nějaké fotky z doby kdy jsi byla mladší?
Mám jich spoustu, ale většinu ještě ne v digitální podobě. Při brouzdání fotkami jsem si alespoň pár vyfotila :)
3. Na kterých TV pořadech jsi vyrůstala?
Rozhodně teletubbies! Krteček a šmoulové, a potom klasické večerníčky :)
4. Čím jsi chtěla být až vyrosteš? Pořád tím chceš být?
Kromě klasické princezny jsem chtěla být kadeřnice, vždycky jsem ráda dělala culíky a copánky mamce a i taťkovi! :D
5. Jaké byli tvé oblíbené hračky?
Plyšáky a potom klasické kostky nebo stavebnice :)

6. Tři písničky, které jsi milovala, když jsi byla malá.
Jmenovalo se to nějak Jojo-club, bylo to ještě na kazetě do kazeťáku, ale strašně jsem na tom ujížděla :D
Potom si pamatuji, že sestra poslouchala T-boyz Beruška a mě se to strašně líbilo,a el je to příšerný!
A potom Šenkýřka :D A samozřejmě klasika od Kabátů.
 


Hello March

1. března 2017 v 18:04 | Kačka |  Diary
Nejsem nezvěstná ani nic podobného, kupodivu. Jen se toho poslední dobou nahromadilo opět nějak moc. A já tentokrát neměla chuť, náladu ani cokoliv podobného, psát sem ani nikam jinam co se děje a co se stalo. Na tu druhou stranu už to potřebuji vyventilovat i jinak a bylo taky načase se ozvat.

Na Valentýna jsem dostala dvě valentýnky :) a obě mě strašně potěšily! :) Jednu jsem dostala od kamarádky a druhou od kamaráda, H., slyšíte tady o něm poslední dobou hodně a hodně asi ještě slyšet budete, protože už to není jen kamarád.. A jak jste "oslavili" Valentýna vy? :)
Taky jsme oslavili sestřiny narozeniny, nic velkýho jen babička s dědou a děda, naši, já a ségřin přítel :)

Nejsmutnější zpráva byla, že mi umřela teta a pořád se z toho tak nějak nemůžu vzpamatovat. Všechny nás to v rodině vzalo a ani teď tomu nevěříme, protože to byla strašně rychlá nemoc a nikdo jsme nemohli absolutně nic udělat. Minulé úterý jsme měli rozloučení, bylo neskutečně moc lidí a bylo a je to všechno těžký.
Na popud toho (a nejen toho) šli všichni na vyšetření a já se teď bojím výsledků a toho co by nás mohlo čekat. Prosím, ať je všechno v pořádku!

Ve škole nám teď přibylo víc písemek a zkoušení, ale taky máme projekt Edison vrámci angličtiny, o kterém, přemýšlím, bych se mohla zmínit víc, třeba v pátek, protože nám bude končit :) Co se písemek týče, zvládám jak se dá, někdy to prostě nevyjde, ale nehodlám se tím nějak víc zaobírat ačkoli mě to někdy mrzí. Od pátku už jen týden a budu mít prázdniny, hurá! Taky se jich dočkám :)
Poslední dobou jsem docela unavená a usinám strašně brzy. Nevím čím by to mohlo být, ale jsem schopná usnout okamžitě co si lehnu, kdekoli! :D

A jak se máte vy? Doufám, že lépe než já :) Slibuji, že budu psát články častěji, ale jak už jsem psla na začátku teď toho bylo tak nějak moc. Celkově byl únor divný!!
Konečně máme taky březen a snad by nám mohlo přijít i hezčí, sluneční počasí :) Tak se mějte pěkně a já se ozvu co nejdříve :)
hair, blue, and braid image Výsledek obrázku pro valentine s day Výsledek obrázku pro hello march

Hory [9. 2. - 12. 2.]

14. února 2017 v 17:43 | Kačka |  Diary
Minulý týden jsme se se sestrou a jejím přítelem domluvili, že pojedeme na hory. Nebo spíš oni se domluvili a řekli, že mě vezmou sebou. Jelikož naši nelyžují a nikam bych s nima na lyže nejela, tak jsem souhlasila. Navíc lyžuji ráda a být k tomu dva dny bez školy, kdo by to nebral, že? :)
Původně jsme měli vyrazit už ve středu odpoledne, ale nastali menší komplikace, a tak jsme odjezd nechali až na čtvrtek na ráno. Stejně by jsme ve středu už nelyžovali.
Aby nám samozřejmě nevyšlo nic tak jak by mělo, tak dállnici ve čtvrtek ráno zablokoval nějaký blb, který vysypal náklad a na všechny strany u nás byly kolony, jelikož všichni sjížděli z dálnice..
Ubytování bylo docela fajn, byli jsme v takovém malém útulném hotýlku na kraji městečka, nedaleko všech sjezdovek, takže ideálnií :)
Když jsme ve čtvrtek dojeli, zašli jsme si na oběd a potom rovnou lyžovat. Dala sjem si něco jako penne se špenátem a byla to strašně velká porce, ale bylo to strašně moc dobrý. Nakonec jsme se potom rozhodli i pro večerní lyžování, takže jsme si hodinku poseděli v takové kavárně, kde jsme si dali čaj a potom šli znovu lyžovat. Ani nebylo moc lidí, vzhledem k tomu, že byl čtvrtek večer, takže to bylo fajn.
V pátek ráno po snídani jsme chtěli vyzkoušet jinou sjezdovku. Zezačátku byla fajn, ale postupem času jak tam bylo více lidí a objelivy se tam i dvě školy, tak ten sníh začal být rozježděnej, což nebylo pěkný na ježdění..
A tak jsme se po obědě rozhodli jet na tu sjezdovku, kde jsme byli i ve čtvrtek. K večeru jsme si zajeli do místního pivovárku, kde jsem ochutnala borůvkové pivo. (Pivo normálně nepiji, protože mi přijde hořké a nechutná mi.) A tak nějak chutnalo i to borůvkové, ale bylo opravdu cítit po borůvkách, takže to tak nějak přebylo tu hořkost.
Sobota a neděle probýhali v podstatě nějak stejně. Snídaně, lyžováání, zašli jsme si na oběd, lyžování. V sobotu večer jsme si udělali takovej pohodovej, byli jsme si zahrát kulečník a prošli se po tom městečku a v neděli jsme odpoledne kolem třetí odjížděli, jelikož sestra musela v pondělí do práce.
Byl to docela fajn odpočinek a jsem ráda, že jsem s nima mohla jet, protože vážně ráda lyžuji, i když jsem se první jízdu bála, jelikož jsem na tom rok zase nestála a dvakrát se vyválela, ale jinak to bylo vážně fajn!
Tady alespoň nějaké fotky, i když kvalitka sama..

Kam dál