Nikdy nemusíme ztrácet naději, protože nikdy nemůžeme být nazvratně zničení.

Září 2015

19. Pět mužů, kteří jsou pro tebe nejatraktivnější

30. září 2015 v 19:53 | Kačka |  Tagy a challenges
Tak jo, dneska jsem vážně unavená. Poslední hodinu ve škole jsem myslela, že vážně usnu. V autobuse cestou domů jsem dokonce pospávala. Od učení jsem se dostala až teď a stejně nic neumím. Takže se klidím rovnou do postele. Dobrou noc :)
Vezměme to tak, že se mi prostě jen líbí :D A jsou to teda po většině času herci nebo známí lidé :D Nebudu tady říkat někoho kdo se mi líbí jako z kluků co znám osobně :D Snažím se tu challenge už dopsat, proto je 2x do měsíce :D

1. Channing Matthew Tatum
Znám ho převážně z filmu Let's dance, Navždy spolu, Super náhradní a chtěla bych vydět Bez kalhot :D
2. Jamie Campbell Bower
Harry Potter, Twilight saga, Město z kostí.. Asi nejznámější tři filmy kde se tento herec oběvuje :D
3. Johnny Depp
Piráti z Karibiku kdo nezná nechápu :D Myslím, že víte o čem mluvím :D
4. Josh Hutcherson
Asi jen Hunger games, ale určitě víte co myslím :D
5. Zac Efron
Docela populární herec, já osobně si jej nejvíc pamatuju z Muzikál ze střední :)

Těch herců a mužů je samozřejmě víc, našla jsem u jedné holky na asku tuhle fotku. A docela s ní souhlasím, takže ji sem dám, vypsala jsem jich jen 5, ale určitě jich je víc :D

I had a dream, I was a Princess

29. září 2015 v 15:49 | Kačka |  Thoughts
I had a draem, I was a princess. But it was only dream.
Znáte ten pocit, když se vzbudíte a přemýšlíte nad tím, co se vám zdálo? Přejete si, aby se to stalo v životě, aby ten se se stal skutečností. Nikdy nepropásněte čas s osobou, na které nám záleží, nikdy si nenechte namluvit, že toho nedosáhnete, jen se usmějte a otočte zády k nepříteli. Kdo tvrdí, že toho nedosáhnete, mluví jen o svých možnostech.
Važte si toho co máte o neprahněte po nedosažitelném. Osud je předepsaný, ovšem neznamená, že jej nemůžeme změnit. Rozhodnutí jsou na nás, do kterých nám nemá nikdo co mluvit. Nenechte se ovlivňovat názory cizích, utvořte si své vlastní. Nikdy není pozdě na to se omluvit a dát věci do pořádku.
Chybovat je lidké, odpouštět božské.
Měli bychom se naučit vážit věcí, které máme, protože nikdy nevíte kdy nám život vezme i to málo. Měli bychom žít šťastně a nepropásnout ani minutu života, ničeho nelitovat, nad ničím nepřemýšlet. Jednat hned a žít ze dne na den svůj sen. Nikdy to lehké nebylo, není a nebude, neznamená to ovšem, že je to nemožné. Je lepší litovat svých činů, které jsme udělali, než ty které jsme nestihli udělat, protože už na to nemusí být možnost. Žijte v pravdě a nelžete, však ono se to ostatním vrátí i s úroky.
Pravda má jednu velkou výhodu, člověk si nemusí pamatovat co řekl.


Weekend

28. září 2015 v 13:29 | Kačka |  Diary
Tak doufám, že jste si užili prodloužený víkend alespoň tak jako já :) Chodíme do školy necelý měsíc, ale takové menší odreagování se hodí vždycky. Včera jsem si udělala takový "filmový" večer, protože naši odjeli pryč, tak jsem byla doma sama. Dneska se musím bohužel učit :D Zítra totiž píšeme z chemi, tak jsem zvědavá. Ještě jsem si nestihla napsal zápis, takže musím někomu napsat..
Měli jsme mít sportovní den, ale přesunuli nám ho na neurčito, protože máme odpoledne první rodičák. Necháu na co, ještě jsme pořádně nic nezačali dělat a psali jsme minimum věcí..
Určitě se vám budu zase průběžně ozívat za ten týden :) Naši jsou do čtvrtku doma, mají dovolenou, jak já jim závidím :D Alespoň nebudu tento týden vstávat v 5, ale v 6.. Aspoň něco pozitivního.
No původně jsem měla rozespaný jiný článek, ale ještě jsem jej nestihla dopsat a dát nějakým způsobem dohromady, takže s vydáním ještě počkám :)
Zase mě nějak chytlo čtení, i když chytlo/nechytlo.. Čtu ráno v aoutobuse a ve škole, kdy mám čas a nemám co dělat, jinak bych se k tomu moc neměla. Začal jsem číst sérii Harry Potter, ještě jsem ji nidky nečetla :D A už jsem u třetího dílu, kde jsem se tak nějak zasekla.. Teď jsem se ráno přeci jen učila, takže tolik času na to nebylo..
Docela se mi ani nestýská po mé bývalé třídě nebo po lidech z ní. Ovšem taky jak se to vezme.. Samozřejmě jsou lidi, kteří mi chybí nehorázně moc. Ale tak, myslm, že ten měsíc je takovej přelomovej, kdy nás to všechny přejde. Přeci jenom, mám docela dobrý kolektiv :)

Before I die_9

27. září 2015 v 7:49 | Kačka |  Before I die
Opět po nějaké době Before I die :) Jak jsem se minule zmiňovala o The boy who, které minule byla a Just girl things, dneska jsem se rozhodla jen pro Just girl things :)
Dneska budu asi zase prač, tak jsem se rozhodal, vám dát alespoň toto teď ráno, než odjedu :)
No šaty nenosím :D A Conversky jsem si ještě nekoupila :D
No u mě to tak teda je :D Teda alespoň doma :D
Jo to by se občas taky hodilo :D

Páteční večer

26. září 2015 v 20:55 | Kačka |  Diary
Ahojte, dneska se hlasím trošku později.. Celý odpoledne jsem prospala :D A to jsem měla jet pryč, no byla změna..
Od včera nám začalo taneční, nevím procč, ale mi jej máme v prváku :) Takže nám začali lekce.. Máme je od 17 do 19 takže se domů dostanu až někdy v 20 -_- Ale předtím jsem aspoň dvě hodiny doma :D Naštěstí..
Aby jsem s po těch čtrnácti dnech ve škole nějak odreagovala, byla jsem na zábavě u kamošky. Měli pouť tak jsem přemluvila taťky, aby mě tam zavezl. Svůj účel to splnilo, aspoň na tu dobu jsem na nic závažnýho nemyslela. Přijela jsem domů až ve dvě ráno, takže jsem byla už docela unavená :D Spala jsem kupodivu jenom do devíti a pak jsme jeli pomáhat ségře.. To, že staví už jsem tady někde zmínila :D No a odpoledne už jsem nejela, prostě jem doma usla.. Jsem zvědavá co budu dělat teď v noci :D Zase nebudu moct spát..
No včera jsem se dozvěděla opět pěkný věci -_- občas mi tohle na tom vadí, ale tak s tím se dá tak nějak počítat..
Alespoň jsem viděla kamarádku a nějaký spolužáky :)Ale tak byl to dobrej večer, i když jsem potom myslela, že už usnu :D

Jak (ne)utíkat ze života?

25. září 2015 v 11:25 | Kačka |  Téma týdne
Tohle téma mě docela zaujalo. Je jen na šlověku jak to pojme, co v tom uvidé a co se mu při téhle "větě" vybaví..
Život je zajímavý a často nepochopitelný. Střídají se období smutku a radosti. Jsou chvíle, kdy se cítíme nesmírně šťastní, a jsou chvíle, kdy se cítíme nesmírně nešťastní, na dně a všechno nám přijde zbytečné, nepotřebné. Myslím, že každý z nás tohle pozná.
Každý utíkáme ze života, alespoň na chvíli. Každý chvíli potřebujeme vypnout a svět kolem nás nevnímat, neřešit.. Všichni to taky určitě potřebujeme, nedá se jet nonstop celý život. A každý tu svoji pauzu, útěk, vidí v něčem jiné, potřebuje k tomu něco jiného..
Jde jen o typ člověka, o různé povahy, potřeby.. Někomu stačí sluchátka s nahlas puštěnými písničkami, někomu stačí kniha do které se začte, někomu stačí přítomnost jiné osoby, kterou má rád.. Opravdu záleží jen na člověku..
Ovšem je opravdu na každém co si pod tímto pojmem vybaví. Utíkat před životem jakožto celkově, takže nějakou smrtí, sebevraždou, je taky jeden ze způsobů.. Úmyslě či ne. Samozřejmě druhou možnost neovlivníme, takže mi to přijde jako takové spíše už osvobozující východisko. Je lepší zemřít ve stáří v krásném věku, než se trápit v bolestích.. Ovšem úmyslně, sebevraždou? Pro mě je tohle nepochopitelné, to je člověk opravdu tak moc na dně, že překoná i ten svůj pud sebezáchovy a dakáže se zabít? Tohle je téma, na které by se dalo vykládat hodiny a každý bude mít svůj názor a každý bude mít svým způsobem pravdu, protože nikdy! nikdo nedokáže říct, co se tomu člověku zrovna děje v hlavě, co se mu stalo a jak přemýšlí..
Co si představíte vy pod pojmem Jak (ne)utíkat před životem? Co se vám vybaví a jaký máte na toto názor?

Obraz vzhůru nohama

24. září 2015 v 18:33 | Kačka |  Thoughts
Už jste si určitě někdy všimli, že ve vodě, nebo když pijete čaj je obraz naopak, obráceně, vzhůru nohama??
Dokážete si představit, že by tak mělo být všechno? Chodili bychom hlavou dolů, postel měli na stropě a lustr na podlaze. Zajimalo by mě kam tímhle mířím :D Tohle prostě nedává smysl. Cestování v autobuse je opravdu nudným, to vám povím :D I když, nebylo by potom všechno normální? Tak jak je teď? Akorát by se stropu říkala zem a zemi strop? Bylo by všechno obráceně nebo ne? Jak by to vypadalo? Dalo by se to nějak zjistit, docela ráda bych to zkusila :D
Ovšem někdy mi přijde, že je všechno vzhůru nohama, jen ne tak doslovně. Všechno se bortí jak domeček z karet a nic se nedaří. Určitě máte všichni takové období že? Je to nesnesitelné, všechno se motá kolem jedné věci, kterou nelze vyřešit, alespoň z toho našeho pohledu. Pro všechny ostatní je to jednoduché a radí se ji to jedna dvě. Ale pro nás?
Nikdy není nic tak jak se zdá, vždycky to má nějakou překážku nebo na to jednoduše řečeno nemám odvahu, sílu. A nebo nechceme vůbec, ale to si ve většině případů jen namlouváme. Ale proč? Proč tohle všechno musí být takhle? Proč?
Nikdy se nám na tyto otázky odpovědi nedostane, ale ptát se na ně budeme neustále.
Svět vzhůru nohama. Co si pod tím vybavíte? Určitě ne to, co jsem psala na začátku. Mě se vybaví problémy, zklamání, strach, prostě tyhle věci spojené s dojmi, osobnostmi nebo jak jinak tomám nazvat člověka. A ne pokoj naruby. I když by to v mnoha ohledech bylo jednoduší..

Nějak to nestíhám

24. září 2015 v 5:28 | Kačka |  Diary
Myslím, že nemá cenu psát nějaké omluvy. Prostě nestíhám.. Do školy vstávám v 5 než se dostanu domů je taky 5, chuť na to dělat nějakou školu nemám leč musím. Obvykle se srihnu akorát najíst a dělám školu. Což je většinou tak do 7/8 a vzhledem k tomu kdy vstávám chodím spát v 9..
Včera jsem neměla by čas vůbec, byla jsem si vybírat šaty na taneční, které nám začínají v pátek? Takže patky budou taky zabité..
Zajímalo by mě kdy to mám všechno stíhat. Nejsem schopná si to nějak uspořádat..
Docela mě to mrzí, protože blog bych nechtěla zase pozastavit..
Přijde mi, že ten čas neúsprosně běží. S taťkem se teď ani nevydám. Ráno už odjíždí do práce, přijede dom a já jsem ve škole. Dojedu domů já a taťka je u ségry, pomáhá ji stavět. A než přijede já spím.. tak co jako? Je to děsný.
Podle toho jak mi to vyjde, dala bych ještě článek odpoledne. Tohle je zase nějaká omluva, tak alespoň něco "normálního" a na vyhrazení těch dvou dnů :)

Písničky_12

21. září 2015 v 13:24 | Kačka |  Music
Tak se zase po měsíci ozývám s playlistem, který poslední dobou poslouchám, popravdě řečeno, od minule se moc nezěmnil :D Takže ani není co řešit :) Jsou to hodně podobné písničky :)
Poslouchám playlisty na spotify :) Takže jsou ty písničky na stejný styl :) Popravdě řečeno, teď jsem ještě ve škole, máme nejspíš tělocvik, ale aby nebyl článek zase tak pozdě, tak jsem jej napsala ráno :) Ano je 5:35 a já musím a autobus, abych to stihla do školy :D -_- Děsný to vstávání, ale co už :)





Youtube 1 [Koho sleduji]

20. září 2015 v 12:51 | Kačka
Ahojte, je tu po dlouhý době článek o youtube, vlastně je díky tomu, že jsem něvěděla co pást a tak jsem se konečně rozhoupala. Co tak trošku od té "Youtube rubriky" očekávát? Něco jsem naznačila, naspala už minule, ale přidala jsem něco na víc.
Dneska je to teda o tom koho sleduji celkově, postupně bude asi článek o každém zvlášť nebo tak a rozhodla jsem se, pokud se mi zaštěstí udělat s někým z nich i rozhovor :)
Takže teda ke článku. Youtube osobně moc dlouho nesleduji tak rok možná rok a půl. Jak jsem se k tomu dostala už ani nevím :) Brouzdala jsem po internetu, po asku a narazila jsem na Teri Blitzen, Hoggyho a kamarádka pořád mluvila o Atim. A tak nějak jsem se k tomu dostala..
Neustále narážím na nové youtubery, nová videa, takže moje sledování nových lidí pořád roste. Ba naopak sou i tací, které jsem sledovat přestala.
Můžete si napsat, s kým by jste rozhovor chtěli a pokud se mi teda zaštěstí, některé tu budou :)
Koho tedy celkově sludeji: Atishow, Expl0ited, Fallenka, Gabrielle Hecl, GoGoManTV, Natyla, Hoggy, Jull o´Brien, Luci Greewich, MadBros, Teri Blitzen..

Ztratíte kus sebe

19. září 2015 v 8:58 | Kačka |  Thoughts
Znáte ten pocit, kdy jen ležíte, koukáte do stropu a poslouhcáte písničky. Před očima vám běhají snímky chvil, které jste prožili s někým, na kom vám opravdu záleží. Přemýšlíte co ta osoba asi dělá, co se stalo, jaké to je teď a co všechno ještě může být.. Znáte ten pocit, když poslouhcáte písničku, která vám něco připomene a vám začnou stékat slzy po tvářích.
Ten čas strávený v posteli přemýšlením nad tím, že vám něco chybí, ale nevíte co. Přemýšlíte, jestli to co cítíte je to co to opravdu je. Nebo jestli to jen chcete. Jestli to není vynucené.. Přemýšlíte nad tím neustále a při čemkoli si vzpomenete na to? Pak je to tak, jak to má být.
Chybí vám kus sebe! Kus sebe, který si sebral někdo jiný, kdo si ho ukradl pro sebe a nehodlá vám to vrátit. Nehodlá vám ho vrátit, protože o něm ani neví.
Víte, člověk se může zdát sebešťastnější a málokdy se dozvíte, že jej něco ubíjí zevnitř, buď to vypluje na povrh moc pozdě nebo postupem času pomalu a pomalu. Člověk se začne měnit a uzavírat do sebe, přes všechen ten tlak a slzy, které většinou nikdo nevidí, vždy se to vrátí a začne to člověka ničit, pomalu sžírat a nakonec nezbude nic, než jen prázdná schránka, která se toulá a přežívá.
Když vám někdo ukradne kus vás, je to, když ztratíte sami sebe a navždy se zásadně změníte, ta osoba vás změní, okolí, láska, city, nenávist.
Lidé vám závidí, neznají vás, ale závidí. Ten úsměv, který nosíte na rtech vám závidí a zasměšňují vás, pomlouvají, srážejí níž a níž. Dostat se na dno jde opravdu rychle a vy nakonec nevíte jak dál. Cokoliv vám vežene slzy do očí, ale ostatní vidí jen ten úsměv, který máte na rtech. O který se tak moc snažíte, aby zakril ty slzy, že se vám to daří a ostatní jen slepě závidí. A při tom nemají co.

Víkend v posteli?

18. září 2015 v 19:30 | Kačka |  Diary
Ahojte, dneska jsem tady zase s nějakejma věcma, který bych vám chtěla říct.. Vypadá to, že ve škole dostane přístup k netu až někdy později, takže vám články budu přidávat až přijedu domů a většinou až udělám školu. Což vlastně dělám celej tento týden, takže články jsou později, večer..
Ve škole se kupodivu nic neděje, jakože písemky nebo tak, jo něco málo píšeme příští týden, asi 2,3 a budou zkoušet, ale oproti kamarádce je to nic..
V pondělí k nám má taky přijít nová holka, která vyřizovala přestup :) Takže nás bude 30..
Teď u nás začalo pěkně pršet, ale docela solidně, takže to vypadá na pěkně dlouho.. Ve škole byla většina nachlazená a měli rýmu.. No a to bych to nebyla já, kdybych to od nich nechytla taky :D Celá já.. Jenže teď večer mámi horečku, takže úplně super.. Vidím to na víkend v posteli, aby jsem to vyležel a anebyla hned nemocná.. Letos by to bylo nějak brzo :D
Takže prostě budu celý víkend ležet.. Měli jsme naplánováno u sestry dělat střechu a v nedělijsme měli jet do Brna. Ale plány se asi mění, alespoň pro mě. Protože vážně nehodlám být nemocná :)

Anonymita

17. září 2015 v 19:28 | Kačka |  Téma týdne
Anonymita je docela užitečná věc, i když ji v dnešní době každý využívá. A proto je to docela velký problém. Každý chceme vystupovat za určitou postavou, za něčím krytým. Ať už je to tedy vymyšlená odoba, naše přezdívka a nebo i mi samy.
Každý si "chrání" to své a nechce žádného narušitele. KAŽDÝ! Pak je tu ovšem někdo, koho napadne jen tak z nudy podívat se na nějaký ten blog, účet na facebook či osobní konto nebo něco podobného.
Tohle téma se dá pojmou několika způsoby a jaždý v tom vidí něco jiného, každého napadne něco jiného..
Určitě alespoň většina z vás zná sociální síť ask.fm nebo o ní alespoň slyšel. Podle mě to není zase tak špatná věc nebo tak původně alespoň nebyla myšlena. Kdyby se využívala, tak jak původně měla. Nebyla by to tak špatná věc, na kterou si všichni stěžují a v podstatě už ji přestávají používat.
I já osobně už jsem svůj účet zrušila. Nebo ne zrušila, ale přestala používat, smazala všechny otázky a sleduji už jen ostatní.
Každý nadává na to, jak je ask strašný. Že se nikdo pod svůj hate neumí podepsat, že je to už jen o nadávkách, závidění, vyhrožování a já nevím čem všem. Ano taky s tím souhlasím, ovšem sáhněte si do svědomí!
Nikdy jste nikomu nenapsali něco z uvedených příkladů? Nikdy jste mu nenapsali nic špatného, škaredého, vyhrožujícího? Myslím, že bych mohla odpovědět za všechny. Napsali!
Přijde mi to hnusné, nelíbí se mi to a také proto jsem to přestala používat. Ale na druhou stranu se ani nedivím, že toho lidé využívají.
Být schovaný pod anonymitu, přijde si každý jako pán. Nevědět kdo to je, je občas lepší. Není špatné být anonymní, jde ovšem o tom kde, v čem a za jakým účelem..
Anonymní dotazníky, blogy ve kterých se mohou lidé vypsat nebo jen ten obyčejný ask. Musí se to ovšem všechno umět správně používat.

Věci, které miluji [part 2]

16. září 2015 v 21:04 | Kačka |  Everything
Mám tady další "díl" do série věci, které miluji :) Mám tady dalších 20 bodů, které miluji :)
Až teďkom jsem skončila s učením a se školou. Nějak nestíhám a mám toho moc, no ani není divu, že? Vypadá to akorát tak na koupelnu a postel.. Takže dobrou :)

1. Miluji pozorování západu slunce
2. Miluji jídlo ♥
3. Miluji pomerančový džus
4. Miluji youtube :D
5. Miluji obrázky na Weheartit ♥

blacknwh1te
6. Miluji kluky chápete to :D
7. Miluji volné odpoledne
8. Miluji svoji rodinu ♥
9. Miluji fotbal
10. Miluji, když vidím ty jiskry v očích kluka, kterej je do něčeho zapálenej ♥


V myšlenkách hrající film [Writing_2]

15. září 2015 v 20:20 | Kačka |  Writing
Dívka sedící na posteli otáčí listy knihy, která ji leží na klíně.Písničky hrající z jejího přehrávače protínají ticho v tmavé místnosti. Jen slabá lampička svítí na směsici písmen v knize. Soumrak, který padá za okny je okouzlující a tajemný zároveň.Při zavření očí dívce vyvstane obraz filmu, tak jej zná, jak jej už několikrát viděla. Kniha je napsána jinak, přesto si dívka jasně vybaví scény a zdá se ji jako by ve filmu sama byla.V tomhle miluje knihy, můžete se do nich začíst tak, až jste jejich součástí. Tohle u filmů nelze.Dívce se na tváři objeví nepatrný úsměv, když se zaposlouchá do písničky, která začla zrovna hrát. Nepatrný úsměv a slzy v očích. Tuhle písničku poprvé slyšela od svého již bývalého přítele. Vzpomínky jsou krásné, i když někdy bolí.
Útěk před realitou, krutou a nemilsrdnou realitou ji poskytují právě knihy, které nadevše miluje.

Jo tohle je velká kravina, nedává to smysl a psal jsem to cestou v autobuse :D takže je to to co to je.. prostě to neřešte ju? :)

Už to zase začne aben moje směsice žvástů

14. září 2015 v 20:34 | Kačka |  Diary
To je opravdu výstižný název co? Prostě opět moje žvásty, které nemám komu říct a taky to všechno začne.. Učení, škola, písemky. Dneska jsem psali první písemku z ajiny, do školy je toho čím dál víc. Aby toho nebylo dost, autobus nám jezdí přes nějaké prdele, protože přímá cesta do školy je rozkopaná a opravuje se.
Domů přijedu taky pozdě, sednu k učení a minimálně hodinu se od toho nehnu a to když dobře.
Ze včerejška na dnešek se mi zdál strašně divnej sen a předevčírem taky. V obou byl jeden kluk. No nevím co to bylo -_-
Dneska jsme měli první "pořádný" tělocvik. A musím říct, že jej budu nesnášet ještě víc než ten na základce a to bylo co říct.. Učitelka s námi dělala gymnastiku a skákala do výšky. To druhé by se dalo, ale při tom prvním, čili gymnastice, jsem myslela, že ji zabiju. Jestli zítra budu moct chodit bude to zázrak. Usoudila, že všechny máme zkrácené svaly a vazy, krom jedné, která dělá gymnastiku závodně. A rozhodla se to napravit -_- bolí mě nohy a záda, natahovala nás jak kdybychom byly z gumy, no prostě děs.
Jediný takový "odpočinek" teď hledám v knížkách, do kterých jsem se znovu po dlouhé době pustila a během asi týdne už čtu třetí :) Písničky, knížka a "ticho v domě" to je to nejlepší odreagování :)
Abych se zítra vůbec vzbudila, vidím to tak na sprchu a postel.
Takže doufám, že se máte líp jak já a mějte se pěkně, doufám, že články budou vycházet normálně :)

Citáty_14

13. září 2015 v 15:07 | Kačka |  Citáty
Tak se pro dnešek hlásím s článkem s citátama. Dřív jsem je dávala jednou za měsíc, potom dvakrát. Teď to dávám tak když mě nic nenapadá nebo namám moc času. Ale snažím se, aby nebyli často :D
Citáty mám ráda, takže si je kolikrát předepisuju a mám je v rozepsaných článcích na zveřejnění :D
Po včerejší akci nemám nějak moc energie a chce se mi spát :D Celý den se valím v posteli a čtu knížku :) Musím taky něco dělat do školy, takže dneska jsou to citáty a v nejbližší době bych vám sem dala článek ze včerejška :)

Je mi mizerně, když vím, že už nejsem tvá, a moje srdce přece po tobě prahne.

Život není tanec, neuděláš krok zpět.

"Musíme si romluvit"
Věta, která nás donutí přemýšlet, co jsme v posledních dnech dělali.

Život s sebou nese hodně záhad.
Třeba tu, proč svině mají vždycky ve všem štěstí a hodní a čestní smůlu.

Raději nabudu doufat a budu příjemně překvapená, než zklamaná.


Zamiluj se!

12. září 2015 v 9:51 | Kačka |  Thoughts
Možná trošku zvláštní. Možná klišé na 15 letou holku, která o lásce ví asi tolik jako o život. Tudíž skoro nic.Jako děti jsme četli pohádky, které měly šťastné konce. Byli v nich princezny a princové. A my jsme se jimi chtěli stát. Žít šťastně až do smrti.. Z tohoto snu jsme se probudili, vysvětlili nám, že princové a princezny neexistují. Ale vidinu šťastného života nám vzít nemohli.Jako malé děti jsme jej taky prožívali. Nestarali jsme se o budoucnost, neviděli to zlé a špatné co kolem nás je. Nesnesli jsme slovo NE, které nám bylo několikrát řečeno.
Bohužel jsme z tohoto snu neprobudili, nýbrž vytostli. Dospěli jsme do doby, kdy si připouštíme věci, které by nám ani starost dělat neměli. Vidíme většinu věcí tak, jak má opravdu být. Přemýšlíme nad budoucností, chtěli bychom změnit minulost.
Slovo ne, které jsme dřív slýchávali teď vyspouštíme ze svých úst taktéž. A možná ještě častěji, než nám bylo řečeno. Vyrostli jsme ze světa pohádek, ovšem šťastné konce hledáme v jiných koutech, kde je také nacházíme. Filmy, knihy.. Vidinu ideálního a především bezchybného života se snažíme dosáhnout, ovšem bezvýznamně.
Příběhy, romány z knih, které jsou psané pro mládež, se snažíme hledat v realném světě. A chodíme s nepořízenou. Nikdy nebude náš život přesnou kopií knih či filmů. Pokoušet se o to ovšem budeme neustále.
Vidíme to tak ovšem všichni? Nebo jen my, náctiletí? Kteří prožili jen "školní, dětskou" lásku a vidí od té doby všechno černě.
Vždyť na ostatních párech je vidět přesný opak. Dospívající, kteří jsou šťastní a vidí svoji budoucnost jen s nynější druhou polovičkou. Dospělé, vdané páry, které mají šťastnou rodinu s dětmi. Nebo staré páry, které si váží každé chvilky strávené společně.
Jsme pořád jen děti, puberťáci, kteří vidí všechno jinak. Kteří si snaží hrát na dospělé, a i když jimi opravdu chceme být, nejsme. Ze dne na den se znás nestanou. Pořád budeme do určitého času těmi puberťáky, kterým je svět ukradený. Najdou se ovšem i určité vyjímky, kterých není mnoho.
Zamilovat se by byl způsob! Zamilujte se! Věc, kterou vám nemůže nikdo vzít jso city k někomu, k nějaké osobě. A v případě jsou- li city opětované? Ten čas strávený s onou osobou stojí za bolest, která je nám později způsobena!

Doháním vstávání

11. září 2015 v 20:54 | Kačka |  Diary
Ahojte, dneska se hlasím trošku později, protože jsem celé odpoledne spala. Zaprvé u nás stejně pršelo, takže se ani nedalo nic dělat, za druhé máme konečně vytoužený víkend, takže školu nechávám na neděli a za třetí jsem tak strašně unavená z toho vstávání vstávám v 5 ráno -_- že jsem prostě odpoledne usla a vzbudila jsem se až teď..
Jak se vám daří první týden školy? Nebo spíš už druhý, já chovím jen týden :D
No plány na víkend nebo alespoň na sobotu mám s kamarády. Jak už někteří možná z loňska víte, pořádají s eu nás hody, takže tuto událost budeme "slavit" i letos. Myslím, že jako odreagování od té školy docela dobrý :) Jsme domluvení tedy až na sobotu odpoledne. Ale dopoledne mě asi čekají nákupy, ještě uvidím, nebude se mi chtít vstávat :D
A v neděli ještě nemám naplánováno nic, uvidíme jak se vše vyvojí. Třeba bude taky něco zajímavého na programu :)
Se články to bude doufám, alespoň tak jak doposud. Vydávám jak stihnu, je to většinou až přijedu domů, až udělám školu. Možná by se to v průběhu dvou týdnů mohlo změnit. Měli bychom dostat KONEČNĚ přístup k internetu, je to u nás zaheslované pod naším jménem. Všechno se nám teprve vyřizuje, takže uvidíme kdy to bude. Ne, že bych byla závislá, ve škole mobil téměř nepoužívám, ale když tam ráno hodinu a půl čekám nebo máme volnou hodinu a nejdu na oběd, docela by se to hodilo, alespoň bych mohla psát ty články :)
Takže si užijte víkend, odpočnite si od školy a to je asi snad všechno co jsem vám chtěla napsat :)

Život není fér

10. září 2015 v 20:16 | Kačka |  Téma týdne
Život není fér. Věta, kterou si už řekl snad každý z nás.
Je či není život fér? Každý to vidí jinak, každý to svoje nefér vidí v nečem jiném, jiné potíže, jiné trable. Jednomu může přít hloupost nefér druhého. Jednoduše řečeno, neférový život si každý nejde v něčem jiném.
Jenže je to opravdu tak, že by byl nefér? Schválně, sáhněte si do svědomí a chvilku popřemýšlejte, jestli to co vám přijde nefér nejde nějakým způsobem ovlivnit..
Tak co? Pořád si myslíte, že je to nefér? Netvrdím, že jsou hlouposti naprosto všechno, to ne. I já sama několikrát použila větu "To není fér, hej to je nefér.." Ale dala by se ovlivnit v několika věcech. Ne vše musí být nefér.
Ovšem s někým se život nepáře, představí jej před hotovou věc a před krutou realitu. Potom je tkaový život podle mne nefér. Jiní se mají jako v bavlnce, opatrně, aby se nerozbili. Kdežto druzí jsou představeni před věc, kterou nelze změnit. Tohle mi přijde nefér. I když na jednu stranu bych brala více tu možnost hotové věci.
Možná se divíte proč. Ale sami se nad tím zamyslete. Člověk má více zkušeností, jen tak jej něco nepoloží na kolena, je odvážnější, upřímnější a celkově tak nějak rozumnější.
Podle mne není někdy na škodu, aby byl život nefér. Mělo by to být ovšem v nějakých normách.