Právě tehdy,kdy je holka potichu,chce říct nejvíce..

Leden 2017

Sama se toho bojím..

30. ledna 2017 v 21:58 | Kačka |  Thoughts
Řekla bych, že "dopisy" bych teď mohla vydávat neustále nebo si udělat zvláštní rubriku "problémy s kluky" a byla by zaplněná okamžitě a téměř jinam bych články nepřidávala. Děje se toho ovšem poslední dobou docela dost nebo alespoň z mého pohledu a já se prostě vypsat potřebuji:)
Na jednu stranu jsou to jen maličkosti a pro někoho naprosto nepodstatné věci i já to teď vím, ačkoli to vidím jinak, ale časem, až se právě jednou podívám na tenhle blog, zjistím co mě trápilo za maličkosti a nad opravdovými problémy se budu smát. Vím to, ačkoli teď jsou pro mě hlavní "problémy" toto.
Několikrát jsem tu zmínila ve článku kamaráda, několikrát tady padlo spoustu vět a pocitů, ve kterých se ani stále nevyznám a neustále se k těm věcem vracím, protože přichází další a další maličkosti kdy si říkám, že s ním by to stálo za to, že s ním to mám zkusit, že jeho mám ráda (a já vím, že mám). Ovšem přichází i momenty kdy bych nejradši vymazala poslední rok a půl a nevěděla o ničem, kdy nevěřím, že by něco takového mohlo být, vyjít nebo že by něco takového mělo vůbec smysl.
Sama sebe jsem překvapila, když jsem mu napsala většinu pocitů do dopisu a ten dopis mu opravdu dala. Bála jsem se reakce, nebudu popírat že ne, litovala jsem toho, že jsem mu vůbec něco dávala a proklínala se(a to ještě možná stále), že kdyby jsme přeci jenom do něčeho takového šli, že můžu ztratit nejlepšího kamaráda. A to je asi můj největší problém! Nebojím se toho, že by to nevyšlo, ale že bych ztratila jeho, že už by to nebylo znovu takové jaké to je. A proč ztratit kamaráda (víceméně svojí vinnou) když tomu můžu zamezit? Jestli pro mě něco bude brzda ( a já vím že bude) je to právě toto.
Když mi odpověděl na ty nesouvislé, zmatené pocity, které jsem mu napsala, nevěděla jsem jak reagovat, nevěděla jsem co napsat, udělat. Teď bych asi řekla, že to přeci jen něco změnilo, ale nejsem si tím tak úplně jistá.
Protože byli jsme spolu venku (v podstatě), ale k ničemu z toho jsme nic neřekli, ačkoli to byl hlavní důvod. Asi se to bojím říct nahlas, to nepopírám, ale právě z důvodu, že by se to změnilo. Svým jistým způsobem už to jiné je, ale ne tak, že by jsem jej mohla ztratit úplně, alespoň ne zatím..
night and stars image couple, love, and boyfriend image

Praha [21. 1. 2017]

27. ledna 2017 v 9:35 | Kačka |  Diary
K Vánocům jsme od sestry já a babička s dědem dostali lístky do pražského divadla Kalich. A tak jsme v sobotu jeli, jelikož ale děda už do "velkého města" řídit nechtěl řídil taťka a jeli jsme všichni i s mamkou. Protože ne zrovna normálně se jezdíme podívat do Prahy, jeli jsme dřív, aby jsme se mohli projít a podívat se (ne, že ybch tam teda v září nebyla), ale Praha je vážně krásná.
Musím říct, že v Praze nebylo ani památky po tom, že by byl někde sníh. Ale zima tam byla stejná a u Vltavy snad ještě větší. Krásný bylo, jak na řece plavalo spoustu labutí. Prošli jsme jen pár památek a taková ta nejznámější místa. Václavák, kde jsme se pod koněm prostě museli vyfotit, Staroměstké náměstí s Orlojem, Karlův most..
Čím později bylo a stmívalo se, tím více mi přišlo, že bylo lidí. Sobota večer a Praha si žije vlastním životem. Všude otevřené kavárničky i s venkovním krytým posezením. Naprosto jiná atmosféra, než jsem tam byla v létě a přesto to mělo něco podobného do sebe.
Co se samotnáho divadla týče, byli jsme na představení Robin Hood a naprosto nemám slov. Divadlo je maličké asi pro 400 lidí, první řada je téměř pod pódiem. Měla bych k tomu snad jen jedinou malou výtku, občas mi to přišlo až moc přezvučené, ale jinak to bylo naprosto úžasné. Herci, zpěv, tanec, děj.. Nestačila jsem koukat co všechno ti herci dělají zároveň a vážně se mi to neskutečně moc líbilo.
Jestli by jste chtěli vidět někdy nějaký muzikál, je tohle rozhdně jeden z několika, který bych s klidným srdcem doporučila, protože já byla nadšená♥
Výsledek obrázku pro noční praha Výsledek obrázku pro pražské divadlo kalich

Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti KNIHA VS. FILM

24. ledna 2017 v 7:14 | Kačka |  Recenze
Nedávno jsem četla knížku, kterou dostala kamarádka k narozeninám a jelikož jsem si ji chtěla pořídit a přečíst i já, rozhodla jsem se, potom co jsem knížku přečetla, podívat se i na film. Nikdy se mi nelíbí zároveň jak film tak knížka a jak je u mě zvykem, nikdy nevím na co koukat dřív, ale vzhledem k tomu, že upřednostňuji knihy i tentokrát vyhrála.
Musím říct, že zpočátku mi ta knížka přišla trošku nezáživná, zvláštní a divná. Nějak jsem nebyla v nějakém tom nadšení, kdy vehementně potřebuji číst dál, abych zjistila, jak to bude pokračovat. A možná to bylo taky tím, že jsem neměla v tu dobu moc času a knížku četla jen po chvilkách..
Ale vzhledem ktomu, že jsem knížku chtěla přečíst jsem prostě četla dál, a taky se to po pár prvních kapitolách prolomilo a já jsem se nemohla odtrhnout od děje, aniž bych věděla co bude pokračovat.
Podle mého názoru je to opravdu zajímavá knížka, která je plná fantasy a pro bujnou představivost je to jako stvořené. Rozhodně bych knížku doporučila a plánuji přečíst i další díly, jen až budu mít možnost.
Co se týče filmu, stáhla jsem si jej pár dní po tom, co jsem dočetla knihu, protože přeci jen mi to nedalo a musela jsem se na to podívat. Jak už jsem zmiňovala nikdy se mi nelíbí zároveň film a kniha, ovšem v tomto případě asi musím udělat vyjímku. Nevím co se mi líbilo více, nevím co bych ohodnotila lépe. V tomto případě se ve mě bijí dvě strany, které jsou tak nějak na stejné úrovni.
U knihy mě vždycky nejvíce baví ta představivost, to jak si to "vysníte" vy. A film? To většinou bývá ten únik od reality, kde je všechno to pěkný co v životě nenajdete..
V tomto případě měla kniha a film jiný závěr, ale nedokáži říct, který byl hezčí. Ani si teď nejsem jistá, jestli je film zpracován podle knihy? Ale konec se opravdu rozcházel a opravdu se mi tentokrát líbili obě verze.
Jedinou výtku bych měla a na jednu stranu docela podstatnou. Co se mi rozhodně nelíbilo, bylo proměnění hlavní role holčiny v knize a filmu. Je-li film točen podle knihy, tohle byl velký krok vedle!
Co bych na závěr mohla říct? Že jak film tak i knihu doporučuji. Jsi-li milovník fantasy, dobrodružství, neznáma, romantiky nebo ti je to celkem fuk rozhodně doporučuji. Jak si přečíst knihu, tak se podívat na film.
A pro ty co knihu četli nebo film viděli, popřípadě obojí. Jaký vy na to máte názor? A jak vám se to líbilo a co více?
Výsledek obrázku pro sirotčinec slečny peregrinové pro podivné děti Výsledek obrázku pro sirotčinec slečny peregrinové pro podivné děti

Letter one [Writing_8]

20. ledna 2017 v 8:03 | Kačka |  Writing
Po dlouhé době opět píši dopis neznámému, a přesto jej směřuji jedné osobě. V jendom je ale tento dopis jiný. Z předešlých tří dopisů, totiž patří někomu jinému a taky právě proto, je název anglicky a číslo jedna. Za minulou kapitolou jsem dávno udělala tlustou čáru a přesto, že jsem chtěla vydat ještě jeden dopis, nevyjde. A tohle je pro mě už dávno jen vzpomínkou.


Kdybych byla schopná ti alespoň říct polovinu toho co teď chci napsat. Kdybych jen věděla, že tohle všechno (nebo alespoň něco) by bylo vzájemný. Nebála bych se tolik, jak se bojím teď a možná bych nebyla ani tolik nerozhodná. Nenapíši vše co chci, i ve mě se motají pocity aniž bych rozeznala jaké všechny momentálně cítím. Chtěla jsem to nechat být (buď alespoň k sobě upřímná, jedno by ti to nikdy nebylo), ale zase to něco změnilo.
Podívat se ten večer na holku v náručí toho kluka, kteří spolu tancovali, každý by poznal, že je zamilovaná (i on? Bůh ví..). Je zamilovaná? Ano je. Opravdu si to připouští? Ne a stále nechce. Bojí se něčeho a čeho? Nesmírně moc a ani ona sama neví čeho přesně nejvíce. Chytá se jako tonoucí stébla trávy a v jakémkoli málem náznaku vidí naději.
Mělo by to vůbec šanci? Chtěla bych ti napsat, že ten večer byl pěkný. Že i přes všechno co děláš a já nesnáším, tě mám ráda. Že jakákoliv osoba (obzvláště ona jedna (ještě abych sama vůbec věděla jakou mám na mysli, heh)) v tvé blízkosti mě štve. Že bych od tebe chtěla slyšet pravdu, obejmout - jen tak nezávazně. Že nejednou jsem přemýšlela jestli jsem svoji šanci neprošvihla a přesto mi vždycky napíšeš něco, v čem já vidím tu spropadenou naději, která mě poslední dobou drží nad oním pomyslným dnem.
Při posledním psaní mi uteklo pár slz a já sama ani nevím proč. Dosalo mě to co jsi napsal? Nebo jsem přemýšlela jestli to má být pravda? Kdyby jsi jen věděl, kolik pravdy je ukryto za tou "ironií", kterou tak rádi oba používáme. Kdyby jsi jen věděl co pro mě vážně znamenáš..
With love, K.
vintage, letters, and photography image Letter, miss, and quote image

Maturitní ples a oslava

17. ledna 2017 v 16:03 | Kačka |  Diary
Jak jsem se zmiňovala (a taky slibovala) v posledním článku, byla jsem v pátek na maturitním plese našich čtvrťáků a v sobotu na oslavě dvacetin mé sestřenky. Ano, článek měl vyjít už v neděli, ale nějak jsem nestíhala a tak jsem s ním tady teprve teď.
Popravdě řečeno nevím, jak přesně se k plesu vyjádřit (co se jeho pocitů - hlavně mých- týče vyjde ještě jeden článek, ale trošku jiný). A co týče pocitů celkově?
Ples byl samozřejmě, také jak jinak, strašně krásný. Měli jej udělaný do modro-bílo-hnědé barvy a tahle kombinace vypadala moc pěkně. (Jo, slovo pěkný, hezký, krásný, nádherný apod. se v tomhle článku bude opakovat hodně často). Ke stužkování měli připravené i konfety, což jen doplňovalo tu správnou atmosféru. Půlnoční překvapení bylo podobné jako loni, i když loňské bylo malinko hezčí.
Když jsem si tak četla článek z loni (kde chce tak tady) tak stejně tak letos, mi přišlo naprosto nemožné, že už za dva roky, tam budeme stát mi a před námi bude ta "zkouška dopělosti", vážně tomu nevěřím, že rok utekl jako voda.. Tak jako na plesech tanečních i tady se objevilo spoutu loňských mturantů. Mezi nimi nechyběl ani D.. Koukali jsme po sobě hodněkrát, ale ani tentokrát jsme se nepozdravili a je mi to už fuk. Vyváděli jk malé děti a nikdo by v nich vysokoškoláky neviděl.
Se spolužákama jsme si pěkně zatancovali, jak na rychlé, tak na pomalé písničky. A celkově ten večer byl zase po dlouhé době fajn.
Co se oslavy týče, přijeli jsme domů hodně pozdě a já za ten víkend byla naprosto mrtvá. I tady bylo docela dost lidí, sestřenka totiž už docela dlouho chodí s přítelem a tak tam byla i jeho rodina. A celkově když jsem se tak koukala se nám ta rodinka pomale ale jistě rozrůstá do větších počtů. Ale bylo fajn po dlouhé době zase celou rodinu vidět, protože přeci jenom většina mých bratranců a sestřenic, kteří jsme se scházeli jako malé děti už vyrostli a není to tak jako dřív. Měli to nachystané do black&white party, takže výzdoba černobílá a dresscolt měl být černobílý, měli spoustu jídla, pití a všeho možnýho a prostě naprostá pecka.
Z obou akcí jsem ale měla a mám radost. Řekla bych, že tenhle víkend se vážně povedl a užila jsem si ho jak jsem mohla :)
balloons, wallpaper, and white image disco, party, and disco balls image ball, castle, and she image

Po čase si popovídáme [part_7]

11. ledna 2017 v 17:31 | Kačka |  Diary
Je to se mnou strašné a já to vím, co ale nadělat? Nemám náladu, nemám chuť psát články, protože bych musela, a tak je jednoduše nepíší a jen si čas od času stěžuji a vylévám srdíčko. Chci ovšem alespoň maličko to napravit, uchovat si touhle cestou nějaké vzpomínky.
Několik článku mám rozepsaných a stačilo by je pouze dopsat. Mám ale dojem, že na nic nemám čas. Neumím si uspořádat svoje věci tak, abych stíhala všechny co bych chtěla.
Ve škole končí pomale ale jistě pololetí, ačkoli u nás se zavírají známky až 30., a testů co nás ještě čeká bude dost. Leč tento týden to byly jen 3. Nevím co všechno nás ještě čeká, ale já nemám sílu a spíš ani chuť něco dělat, učit se. Nepřijde mi, že by vůbec nějaké volno bylo, ale rozhodně bych nějaké uvítala. Ve škole co můžu to kazím a vlastně i to co nemůžu, jsem zvědavá jak to nakonec dopadne a na jednu stranu je mi to docela fuk.
Teď v pátek a v sobotu mě čekají dvě akce. V pátek mají naši čtvrťáci stužkovací ples a tak se jdeme s děckama podívat. A v sobotu slaví sestřenka 20, tak se zase po dlouhé době sejdeme celá rodina. Snad napíši nějaký článek (možná až v neděli?) jaké to všechno bylo a tak..
Začala jsem o víkendu číst první knížku, co jsem dostala k vánocům a je naprosto úžasná, takže můžete očekávat recenze, ale asi až přečtu dvě/tři, aby zase nebyl blog zahlcen knížkami.
Poslední dobou přemýšlím jen nad jednou věcí, kterou už i sama sobě přijdu otravná, copak teprve holkám okolo (ostatně o tomto je taky jeden z rozepsaných článků, který určitě vyjde).
V poslední době jsem si strašně moc oblíbila tady ty dvě písničky, teda poslouchám spotify, ale tohle jsou z playlistu asi ty top, How long will i love you - Ellie Goulding a Hearted girl - Beyoncé. A taky docela pěkná je Say you won´t let go - James Arthur.
study, college, and school image book, blue, and flowers image couple, hug, and love image

Plním si sny #2

4. ledna 2017 v 17:04 | Kačka |  Wishlist
Po dlouhé době a taky hlavně po vánocích, jsem si opět splni nějaké z mých snů a dárky, které jsem dostala a plní mé sny jsem se rozhodla vám ukázat :)
V seznamu je mám odškrtané už dříve, takže si toho někdo možná všimnul, každopádně tedy k tomu co se mi splnilo.

Jako takovou malou blbost jsem od našich dostala formu na cupcakes, pekla jsem je sice už dřív (protože Kateřinka chystrá přišla na to, že se to dápéct i bez toho) ale každopádně teď mám i formu, takže jeden z cílů splněných :)
Jako další dárek jsem od našich dostala smoothie-maker, z čehož jsem byla nesmírně nadšená, protože jsem o něm básnila poslední dobou pořád, takže děkuju♥ a splnil se mi další cíl.
Heh, letos šli naši opravdu po dárcích, které jsem chtěla a jako další jsem dostala powerbanku, která se určitě nejednou bude hodit.
Výsledek obrázku pro puzzle dino 1500
(ten obrázek, to jsou puzzle)
Oh ano, další dárek ze kterého jsem byla nadšená, ale vybírala jsem si ho sama (to na tom nic nemění!) byli puzzle, který plánuji složit (já si věřím!) a nalepit a pověsit do pokoje, takže jsem si vybírala něco co se mi tam bude líbit, i když už se vidím jak 1500 kousků poskládám.
Od kamarádky ve škole jsem dostala antistresový omalovánky, který jsem panebože naprosto úžasný♥ (ještě jednou děkuju!) už jsem začala vymalovávat jeden den, takže věřím, že já se dostanu k jejich vymalování :D
Znovu k dárkům od rodiny, trošku se zapoměli domluvit a tak mi pod stromečkem přištály dvě sady pastelek, to ale vůbec nevadí, protože takovýhlema dárkama já nepohrdnu :)
A ještě od druhé kamarádky jsem ve škole dostala makronky ♥♥♥ zlatíčko ví, jak jsem je chtěla ochutnat a pomáhá mi plnit sny♥ :D musím říct, byli úúžasný♥♥

A pak už je tu pouze poslední bod a to ten, že když jsem si objednávala knížky k vánocům, ze seznamu, který je v 101 cílech, jsem neobědnala jedinou kížku, protože můj seznam knih je nekonečný, takže jsem vybrala jiné. Ovšem! mám první dva díly ze Smrtelných nástrojů, takže taky krok ke splnění cílu, chybí mi už pouze 4 díly :D

Ohlédnutí se za rokem 2016

1. ledna 2017 v 16:49 | Kačka |  Diary
Loni jsem tenhle článek psala taky a většinu vzpomínek jsem lovila z blogu, tentokrát budu muset lovit v paměti. Měla jsem v plánu jej vydat včera, stejně tak měl vyjít článek MIlý Ježíšku, omlouvat se nebudu (nechci a ani to nemá cenu) vydávat články budu tak jak mi to vyjde, tak jak budu chtít :)
Každopádně ředím tedy první článek do nového roku a je neuvěřitelné, že se zobrazí již kolonka s rokem 2017. Chci si hlavně sama zrekapitulovat co všechno se v tom již minulém roce událo.
Ještě bych vám chtěla popřát. Krásný nový rok se spoustou nezapomenutelných zážitků, splněných přání a dosažených cílů, štěstí, lásku, pohodu a klid. Užijte si tenhle rok tak jak chcete vy a užívejte si všech momentů s blízkými přáteli či rodinou .
LEDEN
Co se událo? V prvé řadě jsem spadla do stereotypu ohledně školy, ukončovala jsem první pololetí gymplu a brala si to všechno osobně a moc to řešila. Pololetí jsem nakonec ukončila úspěšně s vyznamenáním, což je pěkné. A předevšim se konal stužkovací ples, na kterém nechyběl D. (jak by mohl, když byl maturant) a kdy jsem tak neustále potají doufala, že si mě všimne a přestane se zabývat svojí přítelkyní. Jelikož v té době o mě ještě neměl ani potuchy. To, že jsem se odhodlala k napsánímu, bylo až nakonci ledna (a to přesně 28. ledna) ano pamatujisi to ještě pořád. Samozřejmě se nestalo, že by si mne všimnul a já jsem teď docela ráda.
ÚNOR
Začala jsem mít nesmírně domotaný pocity ohledně D. Napsala jsem mu jednou, dvakrát, potřetí se ozval on a já byla naprosto hotová z toho, že se on ozval sám. Docela jsme si rozuměli a jediné co mě drželo při zemi byla myšlenka, že on za půl roku ze školy vypadne. A tak se také potom stalo.
2017, happy new year, and new year image champagne, hands, and 2017 image 2017, new year, and 2016 image